Obec Chrášťany - oficiální webové stránky

Chrášťany

Chrášťany - historie

Chrášťany

Správní vývoj: Chrášťany (Chrastian). Od 1850 samostatná obec. Panství Týn nad Vltavou. Fara Chrášťany.

Název obce Chrášťany vznikl z podstatného jména chrást (les) a označoval původně lesnaté území. Jméno Chrášťany lze proto vysvětlit jako ves Chrášťanů – lidí bydlících v chrástu (lese) nebo u chrástu. První písemná zmínka o Chrášťanech je z roku 1352, kdy byl název vsi psán ve tvaru Chrazcan. Obec je však ještě o několik století starší, již na počátku 11. století byla pravděpodobně součástí biskupského panství Týn nad Vltavou. V roce 1384 byl ve vsi založen gotický kostel sv. Bartoloměje (dnes barokně přestavěný). Připomínkou jeho původní architektury je cenný gotický portál.

Kolem poloviny 14. století se ves neznámým způsobem dostala do majetku majitelů hradu Újezdce (terénní relikty mezi Neznašovem a Albrechticemi nad Vltavou v dnešní vsi Újezd). V roce 1352 byl jeho majitelem Záviš z Robné, jehož syn Albrecht (Albert) se psal z Chrášťan, je tedy pravděpodobné, že v Chrášťanech sídlil v menším zemanském sídle (tvrzi) nebo dvoře. Po roce 1387 je v Chrášťanech uváděn Albrechtův mladší bratr Jetřich, který používal původně predikát podle svého dřívějšího majetku „z Doubravy“.

Historické prameny zmiňují, že se v průběhu husitského hnutí konala nedaleko Chrášťan jedna z významných lidových poutí na tzv. „hory“ – tábor lidu, kde se věřící shromažďovali ke kázání pod širým nebem. 22. července roku 1419 se uskutečnil tábor lidu na vrchu nazývaném Holý mezi Chrášťany a Koloměřicemi.

Další osudy vsi jsou velmi nejasné, často se uvádí, že se Chrášťany dostaly do majetku bechyňského panství (čemuž by napovídala i jejich poloha), ale pravděpodobně se jedná o historický omyl, kdy byly Chrášťany u Týna nad Vltavou zaměněny s Horními a Dolními Chrášťany u Netolic, které náležely stejným držitelům jako bechyňské panství. Napovídalo by tomu i řazení jednotlivých obcí v seznamu majetku, kdy jsou Chrášťany uváděny těsně za Němčicemi nedaleko Netolic. Pokud bechyňská šlechta vlastnila i Chrášťany u Týna nad Vltavou, pak tedy pouze jejich část, což bylo v dějinách obcí velmi časté. K části vsi, náležející bechyňskému panství, patřil s největší pravděpodobností i rozsáhlý dvůr, u něhož nechal kolem poloviny 16. století Václav ze Švamberka vybudovat ovčín.

12. dubna roku 1468 získal od Jiřího z Poděbrad zápis na část vsi Chrášťany (krom ostatních obcí) Jan II. Čabelický ze Soutic, zástavní držitel panství Týn nad Vltavou, část vsi tedy nadále zůstávala majetkem tohoto panství. V průběhu třicetileté války nebyla ves na rozdíl od ostatních osad příliš zasažena, pouze z konce války je znám údaj, že švédská vojska vyloupila kostel sv. Bartoloměje.

Z tereziánského katastru a starších berních rul jsou známa jména usedlíků na části Chrášťan, náležející k vltavotýnskému panství: na gruntě č. 1 v roce 1654 Daniel Písačka, roku 1677 Martin Písačka, roku 1713 Matěj Písačka, roku 1721 Matěj Písačka; na č. 2 v roce 1654 Jiří Neužil, roku 1677 Tomáš Neužil, roku 1713 Jiří Neužil, roku 1721 Jan Neužil; na č. 3 v roce 1654 Jakub Zima, roku 1677 Jiří Blažek – tento grunt se později rozdělil na dvě chalupy, v první žil roku 1713 Martin Zima a v roce 1721 Pavel Zima, v druhé v letech 1713–1721 Jan Michalec; na č. 4 žil v letech 1654–1665 Vavřinec Ochtáb, roku 1713 Pavel Ochtáb, roku 1721 Jiří Ochtáb; na č. 5 k roku 1654 Mikuláš Šona, v letech 1713–1721 Matěj Šona; na č. 6 roku 1654 J. Baur, roku 1677 Jiřík Bara – tento grunt byl rozdělen na dvě chalupy: v roce 1713 vlastnil první z nich Jiří Bara a roku 1721 Matěj Bara, druhou v letech 1713–1721 Matěj Tomek; č. 7 je v roce 1654 uváděno jako Malkovský grunt, roku 1713 jej vlastnil Tomáš Malek. Chalupníci byli dva: v první v letech 1654–1669 Jan Ctiba, v druhé roku 1654 Matouš Miko, po něm roku 1677 Maruše Miková a v letech 1713 –1721 Václav Crudelis (kantor).

Samostatná farnost v Chrášťanech zanikla v průběhu třicetileté války, kdy následkem rekatolizace ( v Chrášťanech působil evangelický kazatel)  nebyl dostatek katolických kněží. Faru a kostel sv. Bartoloměje spravoval děkan z Týna nad Vltavou jako filiální, matriky byly vedeny u týnského děkanátu. K osamostatnění fary došlo až v roce 1724, kdy byl farářem ustanoven Antonín Pelikán. K chrášťanské farnosti byly opět přičleněny obce Hosty, Pašovice, Koloměřice a Doubravka.

V roce 1765 bylo ve vltavotýnské části Chrášťan napočteno 12 gruntů, 110 obyvatel, 5 koní a 15 volů. V roce 1768 shořela zchátralá dřevěná budova chrášťanské školy. V tomtéž roce byla postavena nová budova školy, která sloužila až do počátku 19. století. K roku 1801 nám historie zaznamenala jednu z mála konkrétnějších zpráv ze života chrášťanských obyvatel. V tomto roce, 14. listopadu, se stal novým týnským purkmistrem (starostou) Jan Říčanský, povoláním mydlář (výrobce mýdla). Od roku 1780 byla jeho manželkou Anna rozená Vodičková z Chrášťan. V roce 1791 si rodina Říčanských vyměnila původní dům v Týně čp. 84 za výstavný dům na týnském náměstí – čp. 252 „U Modré hvězdy“, kam Jan Říčanský přenesl svou živnost.

Za napoleonských válek na počátku 19. století přijeli na vltavotýnské panství zástupci pražského arcibiskupství vyšetřovat škody, napáchané francouzskými vojsky. Kromě samotného města Týna nad Vltavou byly nejvíce poškozeny obce Chrášťany a Dražíč. Na konci napoleonských válek roku 1814 žilo v Chrášťanech 135 mužů a 167 žen.

Chrášťanští obyvatelé se živili především zemědělstvím, co se týče průmyslu, byl zde na počátku 19. století otevřen lom na stavební kámen, v roce 1840 je zmiňována papírna ve Vranově u Chrášťan.

V roce 1850 vznikl nový politický a soudní okres Týn nad Vltavou. Hranice okresu kopírovala přibližně hranici bývalého vltavotýnského arcibiskupského panství, do okresu byla začleněna i část Chrášťan, která až dosud náležela k Bechyni, spolu se samotou „U Šternberka“. Chrášťany tak byly po dlouhých staletích sloučeny v jedinou obec s 50 domy a 386 obyvateli. Chrášťanská škola byla již v roce 1831 povýšena z jednotřídní na dvoutřídní, třetí třída bylo otevřena v roce 1878 a čtvrtá roku 1889. Ke škole příslušeli i žáci ze vzdálenějších obcí, např. Pašovic, pro něž však bylo snazší přepravit se přes Vltavu na druhý břeh a docházet do školy v Neznašově. Stálým zvyšováním počtu žáků však školní budova z roku 1768 přestala kapacitně dostačovat. Než byla v roce 1855 postavena nová školní budova, vyučovalo se prozatímně i v některých chrášťanských domech, např. v čp. 22 (hostinec) a čp. 14.

V roce 1897 byl v Chrášťanech založen sbor dobrovolných hasičů. Další podrobné informace opět zachycuje Chytilův adresář k roku 1915. Starostou obce byl tehdy rolník z čp. 25 František Burian s dvěma radními Antonínem Šmidingerem a domkářem Josefem Soukupem. Ve výboru obce byli František Burian z čp. 50, rolník Tomáš Mára, rolník František Zeman, rolník Jan Kukrál, domkář František Vališ a domkář Josef Neužil. Obecnou školu řídil učitel Jan Červenka a dále zde vyučovali Josef Blecha, Josef Vondrášek, Bedřich Zítek a industriální učitelka Marie Nováčková. Obec měla i vlastní porodní bábu Annu Šedivou. V obci fungoval poštovní úřad s poštmistrovou Ludmilou Buděšínskou, tři hostince: Františka Jaroše, Antonína Šmidingera a Františka Zemana, dva obchody smíšeným zbožím: Gustava Springera a Davida Weinera, byl zde kovář Josef Zeman, krejčí Jan Čapek, obuvník František Jaroš, řezník Matěj Šílený a truhlář Josef Šedivý. Ze spolků byly činné: Spořitelní a záložní spolek pro Chrášťany, sbor dobrovolných hasičů a Místní skupina svazu jihočeských domkářů a malorolníků.

V listopadu roku 1924 začala být psána obecní kronika obce Chrášťany, která zachycuje zpětně i události staršího data. Následující informace pocházejí z tohoto zdroje: V první světové válce padlo třináct chrášťanských občanů. V roce 1926 se uvažovalo o vybudování pomníku padlým. Vyrobil jej kamenický mistr z Pasek. Protože však nebyl zhotoven podle plánu, obec jej nepřijala a pomník koupila obec Koloděje nad Lužnicí. Nový pomník byl v Chrášťanech odhalen až 9. července roku 1933. V říjnu roku 1921 byla založena tělocvičná jednota Sokol Dražíč – Chrášťany. Cvičilo se prozatímně v sále hostince U Jarošů. 1. listopadu 1922 byla v obci zřízena tříčlenná četnická stanice.

Druhá světová válka přinesla chrášťanským obyvatelům mnoho utrpení. V roce 1942 bylo do koncentračních táborů odvlečeno sedmnáct židovských obyvatel: čtyři členové rodiny Ledereových, čtyři členové rodiny Springerových, tři příslušníci rodiny Tanzerových, tříčlenná rodina Landova, Arnoštka Weinerová a Jiří a Vojtěch Poláčkovi. Holocaust přežil pouze Jiří Poláček, který se dočkal osvobození Mauthausenu Američany. V roce 1943 byli gestapem zatčeni Franišek Marhoun, František Anděl, František Hovorka a Josef Ťupa a odvezeni do koncentračního tábora v Osvětimi. V průběhu války, v roce 1943, byla k Chrášťanům přivtělena obec Koloměřice, po osvobození byla opět obec Koloměřice od Chrášťan odloučena. Stejně jako z okolních vsí odešlo po válce z Chrášťan mnoho obyvatel osídlit pohraničí. Jejich cílem se stala Dobrá Voda, Šumperk, Nová Bystřice a Úterý u Bezdružic.

Z novodobějších dějin ještě uveďme například první pokus o založení JZD Chrášťany v roce 1953 (rozpadlo se) a jeho nové založení 28. února 1958 nebo územní změnu v roce 1960, kdy byl zrušen okres Týn nad Vltavou a přičleněn k okresu České Budějovice. Chrášťany měly podle plánu připadnout okresu Písek, na žádost občanů a MNV byla obec přivtělena okresu České Budějovice. 14. 6. 1964 byly k Chrášťanům přidruženy jako osady obce Koloměřice a Doubravka.

1. září 1970 byla po dvou letech výstavby slavnostně otevřena nová budova základní školy v Chrášťanech, která svému účelu slouží doposud, mateřská škola byla otevřena v roce 1988.

12. února 1976 došlo k dalšímu sloučení, k obci Chrášťany připadly osady Hosty, Pašovice a Doubrava. Pod tehdejší MNV Chrášťany tedy spadaly Koloměřice, Doubravka, Doubrava, Hosty a Pašovice. Toto uspořádání trvalo až do roku 1990, kdy se osamostatnila obec Hosty, pod správou Obecního úřadu Chrášťany zůstaly nadále osady Doubrava, Doubravka, Koloměřice a Pašovice.

K památkám v obci náleží zmíněný kostel sv. Bartoloměje a několik domů s historickými barokizujícími štíty: např. čp. 25 nebo čp. 39. Z významných osobností je třeba jmenovat církevního hodnostáře, katolického kněze, děkana a probošta vyšehradské kapituly, doktora teologie, beletristu Josefa Buriana, který se v Chrášťanech narodil 24. února 1854 († 1922). Dalším význačným rodákem je prozaik a básník, autor pedagogických příruček a učebnic Karel Landa (19.9.1881 Chrášťany - 9.7.1950 Jehnědno).

zdroj: Sudová, M. : Vltavotýnsko Krajem dvou řek. České Budějovice. Veduta 2010

 

z Chytilova adresáře 1915

Chrástany - historie

Dnes je: 17.10.2017

Svátek slaví: Hedvika

Aktuality

Doubravka 2017

Oživení prodejny v Doubravce 2017


VLTAVOTÝNSKÉ KALENDÁRIUM


AKTUÁLNÍ ZPRAVODAJ


Videa z dronu
více

Mapový portál obce Chrášťany


Newsletter e.INFO


Ledax pečovatelská služba


Dům sociálních služeb Chrášťany


Webkamera

Přejete si vybudovat v Chrášťanech vodovod ?

Ano
odpověď Ano (77%)
hlasovalo 262 77%
Ne
odpověď Ne (23%)
hlasovalo 78 23%

Líbí se Vám nový vzhled stránek:

Ano
odpověď Ano (74%)
393 74%
Ne
odpověď Ne (26%)
135 26%